Tereza z natáčení odešla a vrátila se domů. Na naléhání matky promluvila s místním kriminalistou, ale ani tehdy neřekla, že by se cítila přímo ohrožená na životě. Její strach přesto sílil i mezi nejbližšími. Podle Věry Horské byla Tereza přesvědčená, že se ji někdo snaží otrávit.
„Mívala dobré a špatné dny. Někdy působila skoro úplně normálně. Jindy byla tak napjatá a vyděšená, že se s ní nedalo klidně mluvit,“ vzpomínala Věra.
Zmizela beze stopy
Prvního července se její stav prudce vyhrotil. Tereza začala doma rozbíjet skleněné výplně a napadla Věru. Teprve tehdy Ludmila naplno pochopila, že s její dcerou není něco v pořádku. Ve snaze zajistit jí odbornou pomoc ji nechala převézt na pozorování do psychiatrické kliniky v Českých Budějovicích.
Tereza tam zůstala dvaasedmdesát hodin. Výsledky však byly překvapivé: krevní ani močové testy neprokázaly přítomnost drog a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla za sebou jejich užívání.
Dne 6. července 1983, jen několik měsíců před premiérou Tváře s jizvou, se Tereza ztratila. Nezůstalo po ní nic, co by bezpečně ukazovalo, kam odešla. Bylo to, jako by se z jediného okamžiku do druhého vymazala ze světa.
Brzy ráno odcházela z domu v Jindřichově Hradci a na matku ještě zavolala: „Ahoj, mami, za chvíli se uvidíme, ano?“
Podle kriminalisty Jiřího Skály z oddělení policie v Doksech ji toho dne vyzvedl známý a společně zamířili k Máchovu jezeru. Během cesty nebo krátce po příjezdu se mezi nimi strhla prudká hádka.
„Přijel pro ni k domu a odvezl ji k jezeru. Mluvili jsme s ním. Řekl nám, že se slovně pohádali. Tereza ho pak požádala, aby ji vysadil v Doksech poblíž Skleněného domu, a on to udělal,“ uvedl kriminalista.
Muž tvrdil, že Terezu nechal asi osm kilometrů od jejího bydliště. Mladá modelka a herečka měla na sobě modrou džínovou sukni, modrý top s květinovou aplikací, sandály a u sebe šedou kabelku.
Podle Jiřího Skály to byl poslední okamžik, kdy byla Tereza Lenka spatřena živá.
„Zmizela beze stopy. Mluvili jsme s několika jejími blízkými přáteli. Někteří měli pocit, že doma prožívala těžké období a že možná chtěla odejít,“ řekl.
Dva podivné telefonáty
Podle některých informací mohla být Tereza krátce před zmizením bosá. Objevily se také dohady, že byla ve třetím měsíci těhotenství, nikdy se je však nepodařilo potvrdit.
Po jejím zmizení přijal kriminalista Hynek Levý dva telefonáty od neznámé ženy, která tvrdila, že Tereza stále žije. Při prvním hovoru řekla, že se mladá žena ozve sama, až nastane správný čas.
Ve druhém telefonátu uvedla, že si Tereza splnila nový sen a začala studovat zdravotní školu, aby se stala zdravotní sestrou.
Zmizení mladé herečky zasáhlo rodinu, přátele i veřejnost. Začaly se objevovat nejrůznější teorie — od promyšleného útěku přes náhlý psychický kolaps až po násilný trestný čin.
Ludmila později uvedla, že se její dcera muže, který ji toho dne vyzvedl a následně vysadil, bála. To znovu přiživilo podezření, že mohl mít s jejím zmizením něco společného. Policie ho však nikdy oficiálně neoznačila za podezřelého a nebylo proti němu vzneseno žádné obvinění.
Mrazivé teorie, které případ obklopují
Národní centrum pro pohřešované a ohrožené děti později vytvořilo věkovou simulaci Tereziny podoby, která měla ukázat, jak by mohla vypadat v dospělosti. Přes dlouhé roky pátrání však její osud zůstal neobjasněný.
Vyšetřování se nakonec zaměřilo také na Kryštofa Vlka, muže přezdívaného Vrah královen krásy. V roce 1984 byl spojován s vraždami několika mladých žen, z nichž některé se odehrály na jihu Čech.
Vlk byl známý tím, že své oběti lákal do auta nebo do domu pod záminkou nabídky práce v modelingu. Právě taková taktika mohla být nebezpečně účinná i na Terezu, která byla v té době známou a ambiciózní modelkou a mohla podobné nabídce snadno uvěřit.
Kryštof Vlk zemřel v dubnu 1984 při přestřelce s policií v Liberci. Přes vážná podezření se však vyšetřovatelům nepodařilo najít žádný hmatatelný důkaz, který by ho přímo spojoval s Tereziným zmizením.
Dalším možným podezřelým byl Jan Břetislav Kříž, známý jako Upíří násilník, který se v době Terezina zmizení pohyboval v jižních Čechách. Stejně jako v případě Vlka ale policie nikdy neshromáždila dost důkazů, aby mohla Kříže s případem spolehlivě spojit.
Pravda tak zůstává skrytá a Terezin případ je dodnes jednou z nejdéle trvajících záhad českého filmového prostředí. Ludmila Procházková celý život věřila, že jednou vyjde najevo, co se její dceři stalo. Byla přesvědčená, že někde existuje člověk, který zná odpověď — ať už ji přinese náhoda, klíčový svědek, nebo drobný detail, jehož význam tehdy nikdo nepochopil.
Ludmila se však návratu své dcery nedočkala. V roce 1995 zemřela v Českých Budějovicích na degenerativní onemocnění srdce. Ve svém posledním rozhovoru, když už jí slábl hlas, se obrátila k veřejnosti s jedinou upřímnou prosbou.
„Nemohu nikoho obvinit. Chci jen vědět, co se stalo,“ řekla.
Co podle vás potkalo Terezu Lenku Procházkovou? Rozhodla se začít nový život, nebo za jejím zmizením stálo něco mnohem temnějšího? Ani po více než čtyřiceti letech tato otázka nepřestává pronásledovat její blízké ani lidi, kteří si pamatují její krátkou, zářivou a náhle přervanou kariéru.