„Tak pojďme si vyměnit byty. Ty máš dvě místnosti, my jen pokoj v koleji. Tobě jedna stačí, ale nám s
Matka je odevzdala do dětského domova hned po Novém roce… Dívky plakaly. Byly zvyklé žít doma.
Так я жила, спокойно считая дни до прошлой пятницы вечером. Мне сорок шесть лет, я давно разведена и
Milan si seděl v laboratoři s obálkou výsledků DNA testu pevně sevřenou v rukou. Srdce mu bušilo tak
— Освобождай квартиру, я выхожу замуж, и мы будем жить здесь! — заявила дерзко молодая девушка.
Žila jsem s Tomášem dva měsíce a všechno bylo idylické, dokud nenastal okamžik, kdy mě pozval k jeho matce.
„Představ si to, Marie Novotná vůbec netuší, že jsme s Tomášem rozvedení,“ povzdechla si Lenka, když
— Proč ses včera tak rozrušila? V lednici je přece spousta jídla, hladově nezůstaneš, — zazubil se její
„Uvolni byt, beru si ženicha a my tu budeme bydlet!“ — oznámila chladně nevlastní dcera. Lenka odtrhla
– Зина, твé вnouci obtrhli všechny moje keře borůvek! Sousedka se ani nepohnula. – Zina, tvé děti obtrhly
Žila jsem s Ondřejem dva měsíce a vše se zdálo být dokonalé, dokud nenastal ten den, kdy se obrátil k
– Мая, kolik ti je let? – tiše se zeptal otec. – Maja, kolik ti je let? – zopakoval otcem tiše.