V den, kdy mi Petr oznámil, že odchází, jako by se pode mnou propadla zem. Nekončil jen naše manželství.
Petr přivedl svou matku do mého malého bytu, jako by šlo o úplně samozřejmou věc. „Máma u nás nějakou
„Babičku přece nepotřebujeme!“ ozvali se vnuci téměř najednou, když se rodinná porada začala nebezpečně
„Překvapení, lásko, budeme bydlet u mojí mámy,“ řekl Tereze manžel ve chvíli, kdy se vrátila z porodnice.
„Buď se tvoje máma odstěhuje, nebo se rozvedeme,“ řekl jsem Janě po jejím dalším výbuchu, který už jen
„Ani náhodou!“ rozhodila Káťa rukama. „Na tu svatbu prostě nemůžu jít, Terezo! Pavel se na ryby s Michalem
Tomáš dobře věděl, že tentokrát ho doma čeká pořádné kázání. A ne kvůli Jirkovi Doležalovi, tomu místnímu
„Mohl byste mi připravit tu nejkrásnější kytici, jakou tu máte? A opravdu velikou. Právě se mi narodil syn!
Ve chvíli, kdy mi Jan oznámil, že odchází, jsem měla pocit, jako by se nade mnou zavřelo celé nebe.
Růžový uzlíček zabalený do nemocniční zavinovačky tiše zapískal. Slabounce, tenkým hláskem, skoro jako
„Tvoje místo je u sporáku,“ řekl její muž před vlastními rodiči a kolem stolu se rozlilo tak těžké ticho
„Buď tvoje maminka odejde, nebo se rozvedeme,“ vyslovil Petr nakonec větu, která v něm zrála po každé











