Tento neobvyklý příběh mi kdysi vyprávěla jedna čtenářka a já jí za něj dodnes děkuji. Všechno se odehrálo v roce 1971 v jednom krajském městě tehdejšího Československa. Do rodiny Petra a Jany Novotných se narodilo dítě s nápadně tmavou pletí. Mladí rodiče byli v šoku. Petr reagoval přesně tak, jak se dalo očekávat — okamžitě manželku obvinil z nevěry a propadl vzteku. Jana však nechápala vůbec nic. Dobře věděla, že nikdy neměla žádný vztah s mužem afrického původu. Jak tedy mohlo dojít k něčemu takovému?
Lékaři i porodní asistentky jen bezradně krčili rameny. Pokoušeli se vysvětlit, že neobvyklý vzhled dítěte může souviset s dávnými geny v rodině některého z rodičů. Jenže doma už mezitím vypukla skutečná katastrofa. Petr si sbalil věci, odešel k rodičům a Jana zůstala sama s novorozencem.
Často pak chodila s kočárkem ulicemi města. Držela se stranou ostatních mladých matek a snažila se s nikým nepouštět do řeči. Asi po měsíci ji kolemjdoucí našli pod vysokým kamenným schodištěm. Kočárek s dítětem zůstal nahoře. Na první pohled to vypadalo, že žena nešťastně uklouzla a zřítila se dolů. Jana naštěstí ještě žila, a tak ji okamžitě převezli na jednotku intenzivní péče. Dítěti se nic nestalo.
Zatímco lékaři bojovali o život mladé ženy, zavolal na stanici Veřejné bezpečnosti muž, který tvrdil, že celý incident viděl. Podle jeho výpovědi Jana Novotná nespadla náhodou. Záměrně ji ze schodů strčil muž přijíždějící na motocyklu, který pak z místa rychle ujel.
Tím se vyšetřování rázem vydalo úplně jiným směrem.
Jana Novotná
První podezření samozřejmě padlo na manžela zraněné ženy — Petra. Motocykl skutečně měl. Několik lidí navíc slyšelo, jak při propouštění z porodnice, když poprvé spatřil neobvykle vypadající dítě, rozzlobeně Janě vyhrožoval. Motiv se zdál být zcela zřejmý. Příslušníci se proto rozhodli Petra co nejrychleji najít, zadržet a vyslechnout.
Ještě než se však stačili vydat k Novotným, přišlo na stanici naléhavé hlášení. Neznámý motocyklista zahnal za garáže mladého muže tmavé pleti a podle všeho se nechystal k ničemu dobrému.
Příslušníci dorazili včas a zabránili vážnému konfliktu. Motocyklistou byl sám Petr Novotný. Stál před vyděšeným mladým Afričanem a v rukou svíral kovovou tyč. Muži zákona ho rychle odzbrojili a odvezli na oddělení.
Petr Novotný
Při výslechu rozrušený Petr popsal všechno tak, jak se to podle něj stalo. V den, kdy si měl Janu i dítě odvézt z porodnice, skutečně ztratil nervy. Později se uklidnil a rozhodl se, že se s manželkou jednoduše rozvede. Byl totiž přesvědčený, že mu byla nevěrná.
Po nějaké době mu však sousedé řekli, že se kolem Jany prý začal objevovat nějaký Afričan a že o ni projevuje zájem. Pro Petra to byla poslední kapka.
Zjistil, že cizinec se jmenuje Marcel, pochází z Francie, pracuje jako chemický technolog a na čas přijel na pracovní smlouvu do místního závodu na výrobu syntetických vonných látek. Petr ho začal sledovat a hodlal si s ním „vážně promluvit“. K tomu už ale nedostal příležitost, protože zasáhli příslušníci.
To je v podstatě celý příběh jeho zadržení.
Vyšetřovatelé chápali, že Petr je psychicky na hranici zhroucení. Potom mu však položili mnohem důležitější otázku: proč tedy Janu ze schodů shodil? Chtěl ji tím potrestat?
Petr na ně zůstal zírat, jako by vůbec nerozuměl, na co se ptají. Začal zoufale tvrdit, že na manželku nikdy nezaútočil a v době napadení se v její blízkosti vůbec nenacházel.
Zpočátku však nedokázal předložit přesvědčivé alibi. Skončil proto ve vazbě.
Hned následujícího dne přišla na oddělení elegantní žena s přísným výrazem. Jmenovala se Milada Konečná a zastávala významnou funkci v krajském výboru KSČ.
Navzdory pověsti autoritativní a tvrdé ženy působila na stanici překvapivě přívětivě. Vysvětlila, že přišla pomoci svému řidiči Petru Novotnému.
Podle jejích slov se v okamžiku útoku na Janu nacházel Petr v práci. Milada ho prý osobně viděla z okna své kanceláře. Seděl ve služebním voze a čekal, až ho zavolá. Nikam neodjel, a nemohl se tedy objevit u schodiště, kde byla Jana napadena.
Výpověď tak vlivné svědkyně považovali příslušníci za dostatečně přesvědčivou. Petra Novotného brzy propustili.
Vyšetřovatelé se potom rozhodli podrobněji vyslechnout francouzského chemika, kterého krátce předtím zachránili před rozzuřeným Janiným manželem. Marcel byl hovorný a ochotně jim řekl všechno, co věděl.
O zvláštním příběhu rodiny Novotných se poprvé doslechl v závodě. Zaměstnanci si mezi sebou vyprávěli o tmavém miminku, které se narodilo v obyčejné československé rodině.
Marcel se dozvěděl, že Petr po narození dítěte od Jany odešel, a mladé ženy mu bylo lidsky líto. Rozhodl se ji vyhledat a nabídnout jí pomoc.
Viděl ji pouze jednou. Jana se k němu zachovala chladně a okamžitě mu dala najevo, že nic nepotřebuje. Francouz pochopil, že o jeho pomoc nestojí, a už ji nikdy nevyhledal.
Marcel
Vyšetřování se ocitlo téměř bez jakékoli použitelné stopy. Příslušníci doufali jen v jediné — že se Jana probere a dokáže si na útočníka vzpomenout.