Nakonec se postavila i nesmělá Veronika z účetního oddělení. Kvůli malicherným ředitelovým výtkám nejednou plakala.
Ti lidé neodcházeli za mnou. Odcházeli od něj.
O dva dny později mi zavolal neznámý muž. Představil se jako krizový manažer, kterého najali investoři.
Věcným hlasem mi oznámil, že Radka odvolali z vedení a ve firmě začala rozsáhlá kontrola. Potom mi poděkoval za předané informace a nabídl mi, abych se vrátila a pomohla situaci stabilizovat.
„Děkuji,“ odpověděla jsem. „Ale pro mě bude jednodušší vybudovat něco nového než celý život uklízet trosky minulosti.“
Začátky nebyly snadné. Pronajali jsme si malou kancelář, nápadně podobnou prostoru, ve kterém před mnoha lety vznikla původní firma.
Já, můj manžel, syn, Petr a Lucie jsme pracovali dvanáct hodin denně. Své poradenské společnosti jsme dali jméno „Audit a pořádek“ a ten název přesně vystihoval zásady, podle kterých jsme chtěli pracovat.
První klienty jsme získávali postupně. Své schopnosti jsme nepotvrzovali velkými sliby, ale skutečnými výsledky.
Občas procházím kolem budovy, kde dříve sídlila naše stará kancelář.
Nad vchodem dnes visí úplně jiný nápis. Bývalá firma nepřežila ani slibovaný průlom, ani skandál, který po něm následoval.
Nepropustili mě proto, že bych byla příliš stará. Skutečný důvod byl mnohem prostší: byla jsem zrcadlem, v němž Radek viděl vlastní chamtivost a neschopnost řídit společnost.
Pokusil se to zrcadlo rozbít. Jen zapomněl, že ostré střepy mohou pořezat mnohem víc než celý povrch, který před nimi člověk rozbije.
Jak byste se na mém místě zachovali vy? Budeme rádi, když se s námi podělíte o svůj názor v komentářích!
💬 Přátelé, chcete číst další podobné životní příběhy? Napište, co si o tomto příběhu myslíte, a podpořte ho označením „To se mi líbí“. Vaše aktivita nám pomáhá vytvářet další příběhy!
💬 Jestli vás vyprávění zaujalo, napište nám to do komentářů a dejte mu like. Právě vaše podpora nás motivuje pokračovat.