— Slyšela rozhovory. Váš syn chtěl po příletu požádat o opatrovnictví nad vámi. A potom vás umístit do uzavřeného zařízení.
Přikryla jsem si ústa dlaní.
Nemohla jsem popadnout dech.
— Ne… ne…
— Poslouchejte mě pozorně, — řekla Jana pevně. — Teď je nejdůležitější zmizet dřív, než vás oficiálně označí za pohřešovanou nebo zmatenou.
Telefon v mé ruce se znovu rozechvěl.
Na displeji se objevilo jméno mého syna.
Hovor jsem odmítla.
A v téže vteřině jsem ho uviděla.
Objevil se na konci chodby.
Naše pohledy se střetly.
Synův obličej se okamžitě změnil.
— Mami!
Vyskočila jsem.
Jana mě prudce chytila za ruku.
— Rychle!
Vklouzly jsme do služebních dveří.
Za námi se ozval synův hlas:
— Mami, stůj!
V jeho hlase už nebyla péče.
Jen vztek.
Opravdový vztek.
Téměř jsme běžely úzkou chodbou mezi služebními místnostmi. Točila se mi hlava.
— Kam jdeme?..
— Na parkoviště. Mám tam auto.
Za námi se ozvaly kroky.
Šel za námi.
— Mami! Ty vůbec nechápeš, co děláš!
Málem jsem se rozplakala.
Ten hlas.
Hlas mého chlapce.
Mého syna.
Vždyť jsem ho milovala celý život.
I teď se ve mně něco chtělo zastavit. Vyslechnout ho. Uvěřit mu.
Ale před očima jsem měla vnučku.
Její malou dlaň.
A lístek:
„Uteč.“
Vyběhly jsme na parkoviště.
Jana stiskla ovladač a někde před námi zablikala světla starého auta.
— Rychle!
Ohlédla jsem se.
Syn už vyrazil ven.
Uviděl nás.
A rozběhl se za námi.
— MAMI!
Lidé kolem se začali otáčet.
— Je nemocná! — vykřikl. — Neví, co dělá!
Uvnitř se ve mně všechno propadlo.
Tak tady to bylo.
Přesně toho jsem se bála.
Už začal.
Jana otevřela dveře auta.
— Nastupte!
S roztřesenýma rukama jsem se nasoukala dovnitř.
Syn byl už nebezpečně blízko.
— Mami, prosím! — křičel. — Děláš chybu!
Na vteřinu se naše oči setkaly.
A najednou jsem před sebou neviděla syna.
Viděla jsem cizího muže.
Chladného.
Vyděšeného jen proto, že se mu hroutí plán.
Jana prudce sešlápla plyn.
Auto se vyřítilo z místa.
Zadním sklem jsem viděla, jak můj syn zůstává stát uprostřed parkoviště.
Nehybně.
Dívá se za námi.
A potom pomalu vytahuje telefon.
V tu chvíli jsem pochopila:
Tohle ještě nebyl konec.
