Její kariéra se teprve rozbíhala. Výraznou krásou a svůdnou rolí dívky v bikinách po boku Marka Beneše ve filmu Tvář s jizvou si získala pozornost milionů diváků.
Potom však přišel okamžik, který nikdo nedokázal vysvětlit. Tereza zmizela z pláže u jezera, aniž by po sobě zanechala jedinou stopu. Zůstaly pouze nezodpovězené otázky a tajemství, které přetrvává už dlouhých dvaačtyřicet let.
Byla Tereza Novotná skutečně hlavní hrdinkou dokonale naplánovaného útěku, nebo se stala obětí zločinu, jehož pachatel dokázal zahladit všechny stopy?
Její osud spojuje sny o slávě na Barrandově, oslňující krásu a šokující nevyřešenou záhadu, která už více než čtyři desetiletí nepřestává zaměstnávat veřejnost.
Tereza se narodila roku 1965 v Českých Budějovicích. Už od dětství působila dojmem, že ji čeká něco mimořádného. Měla světlé vlasy, oříškové oči a přirozené kouzlo, díky němuž dokázala upoutat pozornost ve chvíli, kdy vstoupila do místnosti nebo se objevila před objektivem.
Do soutěží krásy začala chodit už ve čtyřech letech. Nebyla však pouze jednou z mnoha účastnic. Brzy začala ostatní dívky pravidelně porážet. Než dospěla, zúčastnila se více než tří set soutěží a v přibližně dvou stech osmdesáti z nich zvítězila. Ani to ale nebyl konec jejích ambicí. V roce 1978 se objevila na titulní straně časopisu Dívka z obálky a potvrdila, že se z ní stává jedna z nejvýraznějších mladých tváří domácího modelingu.
„Vždycky se mi líbilo předvádět se před lidmi. Když jsem byla malá, soutěže jsem milovala hlavně proto, že jsem se mohla oblékat a zdobit. Nejraději jsem měla staromódní šaty a klobouky s peřím. Připadala jsem si jako prvorepubliková dáma v nádherných dlouhých šatech,“ vysvětlovala Tereza.
Za jejími prvními úspěchy stála matka Alena Novotná, která dceřiny sny podporovala s neochvějným odhodláním.
„Pořád jsem ji někam vozila. Na soutěže, focení i na všechna místa, kde měla něco zařídit nebo předvést. Vůbec mi to nevadilo, naopak mě to těšilo. Ráda jsem sledovala, jak uspívá, protože se nikdy nespokojila s průměrem. Vždycky chtěla být nejlepší a dostat se co nejvýš,“ vzpomínala Alena.
První filmovou příležitost získala Tereza v roce 1980. Ve snímku Dívky z léta si zahrála společenskou dívku, která milovala večírky. Místní novináři ji téměř okamžitě začali označovat za budoucí hvězdu. Mladá blondýnka si zájem veřejnosti užívala a před objektivy působila naprosto přirozeně.
„Ta pozornost mě nepřekvapila. Tvrdě jsem pro ni pracovala a teď jsem nadšená a šťastná. Přesně o takovém životě jsem vždycky snila, i když bych nikdy nechtěla být příliš daleko od vody a pláže. Vím, že to bude chvíli trvat, ale jednou chci získat Českého lva a setkat se s lidmi, jako jsou Karel Dvořák nebo Roman Král. Herectví mám v krvi. Odjakživa se mi líbilo, když se na mě lidé dívali a fotografovali mě. Dobrá herečka přece musí zvládnout úplně všechno,“ řekla v rozhovoru pro deník Jihočeský hlas.
Skutečný průlom přišel v roce 1983, kdy získala roli ve filmu Tvář s jizvou, z něhož se později stal kultovní snímek české kinematografie.