Michal pomalu vstal od stolu.
— Petře, ty jsi úplně ztratil svědomí? Jak jsi něco takového mohl udělat?
— Michale, počkej…
— Nechci nic slyšet! — Bratr se otočil k Veronice. — Promiň. Netušil jsem, že je něčeho takového schopný. Jano, děti, oblékejte se. Stydím se být s nimi pod jednou střechou.
Michalova rodina odešla jako první. Hned po nich se zvedli Veroničini rodiče.
— Verunko, — matka dceru pevně objala, — děláš správnou věc. Taková zrada se odpustit nedá.
— Kdybys potřebovala pomoc, hned zavolej, — dodal otec stručně. — Chceš, abych si to s nimi vyřídil sám?
— Děkuju, tati, ale ne. Zvládnu to.
Klára s manželem odešli poslední, ale ještě před odchodem řekli Petrovi i jeho matce všechno, co si mysleli o zradě a skutečných rodinných hodnotách.
V domě zůstali jen tři.
— Veroniko, — začal znovu Petr, — pojďme si o tom promluvit v klidu, bez emocí.
— Nemáme už o čem mluvit. Sbal si věci a odjeď se svou matkou.
— Ale já to opravdu dokážu vysvětlit…
— Co přesně? Že sis mě vzal kvůli penězům? Že jsi chtěl dál využívat moji důvěru? Ani teď nechápeš, jak hluboko jsi klesl.
Za hodinu Petr i Libuše odjeli. Veronika zůstala v prostorném domě sama. Místo očekávané prázdnoty však cítila zvláštní úlevu. Jako by konečně shodila z ramen obrovskou tíhu lží, podvodů a nekonečného předstírání.
O pět dní později dorazilo na její bankovní účet tři sta dvacet tisíc korun. Libuše kvůli tomu musela sáhnout na své úspory.
Petr jí dál volal, prosil o schůzku a přísahal, že ji opravdu miluje, ale Veronika už neodpovídala.
Mezitím značka „VeroStyl“ představila novou kolekci, která se stala nejúspěšnější v celé historii firmy. A sama Veronika konečně pochopila, že samota a svoboda nejsou totéž.
A svoboda se jí líbila mnohem víc.