A teď neznámí muži za stěnou označili Radka za nebezpečného.
Možná bylo všechno úplně jinak.
Možná se ti muži nesnažili zmocnit jejího dědictví.
Možná sledovali právě jeho.
K ránu Radek vstal a odešel do uličky, aby si zakouřil.
Marie počkala, až jeho kroky zcela utichnou na konci vagónu. Potom opatrně vstala a tiše vyšla na chodbu.
Zamířila k průvodčí.
Jmenovala se Alena. Byla to unavená žena středního věku a právě rozlévala cestujícím čaj. Marie k ní přistoupila a potichu se zeptala:
— Promiňte… kdo cestuje v kupé vedle nás?
Alena se jí zadívala do tváře.
Několik vteřin mlčela.
Pak nečekaně odpověděla:
— Tak to jsou lidé, kteří čekají na vás, milá paní. Už včera mě požádali, abych dohlédla na ženu ze šestého kupé. Říkali, že můžete být v nebezpečí, jen o tom zatím sama nevíte. Pojďte se mnou. Právě mě prosili, abych vás přivedla, pokud vyjdete sama.
Marií projela slabost a málem se jí podlomila kolena.
Přesto se za průvodčí vydala.
V sousedním kupé seděli dva muži.
Jeden z nich vytáhl průkaz, ukázal jí ho a tiše se představil jako policista.
Druhý muž byl skutečný notář z Ostravy.
A potom Marie vyslechla příběh, při němž se jí doslova zatmělo před očima.
Radek nikdy nebyl právníkem.
Byl profesionálním podvodníkem, který se zaměřoval na osamělé lidi, jimž náhle připadlo větší dědictví.
Jeho způsob práce byl dokonale promyšlený a nepoužil ho poprvé.
Pomocí svých kontaktů se dozvídal o lidech, kteří nečekaně získali byt, peníze nebo jiný cenný majetek.
Potom se u nich objevil, jako by šlo o náhodu.
Navázal rozhovor.
Nabídl pomoc.
Postupně si získal jejich důvěru.
Nejčastěji si vybíral starší osamělé ženy, pro něž bylo obtížné samostatně se vyznat v úředních dokumentech.
Trpělivě se jim dostával do blízkosti.
A když mu začaly věřit, předkládal jim pod záminkou běžných právních úkonů plné moci, smlouvy a další listiny, které mu umožňovaly nakládat s jejich majetkem.
Oběť připojila podpis, aniž by tušila, že tím prakticky odevzdává cizímu člověku své peníze nebo nemovitost.
Po určité době dědictví zmizelo.
Zmizel i Radek.
V několika případech však jeho oběti dopadly ještě hůř.
Policie se ho snažila vypátrat už delší dobu.
Právě ostravský notář, na kterého se Marie obrátila ještě před cestou do Prahy, jako první pojal podezření. Zarazilo ho, že se po boku ženy znenadání objevil jakýsi „pomocník“, který začal iniciovat vystavování podivných plných mocí a dalších dokumentů.
Notář o svých obavách informoval policii.
Při prověřování vyšlo najevo, že Radkovo jméno už figuruje v probíhajícím vyšetřování.
Operativci se proto rozhodli nastoupit do stejného vlaku.
Jejich úkolem bylo podvodníka zadržet a současně zajistit, aby Marii neublížil.
Věta, kterou v noci zaslechla — „musíme jednat rychle, dokud ještě nic netuší“ — se tedy netýkala útoku na ni.
Muži mluvili o tom, jak Radka zadržet dřív, než stačí svůj plán dokončit nebo pochopí, že je sledován.
Lidé, které Marie ze strachu považovala za zločince, se ji ve skutečnosti snažili ochránit.
A muž, kterého chtěla vzbudit a požádat o pomoc, byl skutečnou hrozbou.
Radka zadrželi na nejbližší větší stanici.
Všechno proběhlo klidně, bez křiku a bez nápadných scén.
Radek vystoupil z vagónu s malým kufrem a řekl Marii, že se chce trochu projít po nástupišti a protáhnout si nohy.
Do vlaku už se však nevrátil.
Policisté ho zadrželi přímo na nástupišti.
Při prohlídce jeho věcí objevili padělaný průkaz právníka.
Našli také dokumenty, které Marie v Praze podepsala, aniž by si je téměř přečetla.
Byly mezi nimi plné moci dávající Radkovi rozsáhlá oprávnění.
Kdyby jeho plán vyšel, pražský byt i značná část peněz by se brzy ocitly prakticky pod jeho kontrolou.
K dokončení celé operace zbývalo jen velmi málo.
Naštěstí bylo ještě možné dokumenty zneplatnit.
S pomocí skutečného notáře a policistů Marie odvolala všechny plné moci, které v Praze lehkomyslně podepsala.
Dědictví se podařilo zachránit.
Teprve později si naplno uvědomila, jak blízko byla neštěstí.
Ještě několik dní strávených v Ostravě po boku ochotného Radka — a téměř jistě by svůj záměr dokončil.
Marie mohla přijít o byt, peníze i možnost dokázat, že se stala obětí podvodu.
Radek by znovu zmizel, stejně jako už dříve zmizel po příbězích jiných důvěřivých žen.
Zbytek cesty do Ostravy už Marie prožila mnohem klidněji.
Operativci ji nenápadně hlídali až do příjezdu.
A laskavá průvodčí Alena jí několikrát přinesla horký čaj a snažila se ji rozptýlit rozhovorem.
Když se Marie vrátila domů a trochu se vzpamatovala, udělala jako první to, co měla udělat hned na začátku.
Vyhledala skutečného odborníka na právo.
Ne člověka, který jí své služby sám vnutil.
Ne náhodného známého.
Ale profesionála s ověřenou kvalifikací, platnými doklady, doporučeními a dobrou pověstí.
Tentokrát si právníka vybrala sama a prověřila si o něm úplně všechno.
S jeho pomocí v klidu dokončila vyřízení dědictví.
Také si slíbila, že už nikdy nepřipojí podpis pod dokument, který si nepřečetla od prvního do posledního řádku.
Ať už člověk držící v ruce pero vypadá jakkoli přátelsky.