Když jsem do kuchyně vešla se dvěma těžkými taškami, tchyně Vlasta znovu seděla na mém místě u okna.
Tři večery po sobě jsem skládala věci do kufru. Neměla jsem toho mnoho. Za dvacet let života v Portugalsku
Pavel Novák už nedokázal u hrobu své ženy vydržet až do konce. Stál u čerstvě navršené hlíny, svíral
Ráno po svatbě vonělo čerstvými květinami, drahým parfémem a kávou, která už dávno vystydla.
Helena stála u kuchyňského stolu a pomalu míchala cukr v čaji. Dvakrát otočila lžičkou doprava, dvakrát doleva.
Klára vytáhla z trouby pekáč s pečenými bramborami a kuřetem a opatrně ho položila na kuchyňskou linku.
Jana se probudila ještě před zazvoněním budíku. Za oknem byla stále tma, přestože se ručičky pomalu blížily k sedmé.
— Brambory nakrájej na menší kousky. Za chvíli přijdou hosté a ty tam máš kusy skoro jako pěst.
Bylo mi tehdy pouhých sedmadvacet. Bydlel jsem v pronajatém bytě, vydělával málo, bral jednu brigádu
Ještě nikdy v září nevypadal kufr našeho auta po návštěvě u maminky tak opuštěně. Obvykle jsme s Davidem
„Mohla jsi kvůli svátku koupit alespoň pořádné ubrousky, ne tenhle levný papír z výprodeje.
Anežka nepoznala světlo ani na jediný okamžik svého života. Od narození žila ve tmě, v níž neměly věci