V posledních měsících měla Vlasta Nováková ve vlastním domě pocit, jako by tam byla cizí. Většinu času
„Jaká služební cesta? Ty snad vůbec nevíš, co říkáš? Moje matka nás zítra čeká na chalupě v osm ráno!
— Terezo, neviděla jsi mou pruhovanou košili? Z pokoje se ozval Petrův hlas a hned nato zacinkaly ramínka.
Bývalý spolužák už stačil poznamenat něco k jejímu platu i k obyčejným botám. Pak se však stalo něco
Anna stála nehybně na studené dlažbě v kuchyni a sledovala, jak se po podlaze rozletěly drobné střepy
Nevím, kolik lidí mě po přečtení tohohle příběhu odsoudí. Nejspíš jich bude hodně. A pravděpodobně k
Bylo mi tehdy teprve sedmadvacet. Bydlel jsem v pronajatém bytě, vydělával málo, střídal jednu brigádu
Už třetí týden po sobě balila Božena vnukovi do školy dva chleby se salámem. A už třetí týden se Matěj
Markéta Nováková vyšla na zápraží, aby přivřela okenici, a zůstala stát s háčkem v ruce. Na druhé straně
Matěj zůstal stát jako přimrazený. Několik vteřin ze sebe nedokázal dostat ani slovo. Pak si zakryl obličej
Katka dorazila do vesnice prvním ranním linkovým autobusem, krátce po půl osmé. V obou rukou nesla tašky
„Jako byste uvízla v minulém století, Marie. Z těch vašich sklenic je cítit celý dům, tak jsem je vynesla ven.