Автор: MYKOLA POHRIBNYI

Představ si, povzdechla si Eliška. Moje matka vůbec netuší, že jsme se s Tomášem rozešli. A teď jede k nám.

„Tak pojďme vyměnit byty: ty máš dvoupokojový, my máme jen jeden pokoj v koleji. Tobě stačí jeden pokoj

— Proč ses včera tak rozčílila? V lednici je přece spousta jídla, hladově neumřeš, — zasmál se Tomáš

– Zina, tvoje vnuci utrhli všechny moje keře borůvek! – sousedka ani nezakroutila obočím. – A co?

– Klára, kolik ti je let? – tiše se zeptal otec. – Kláro, opravdu kolik ti je let? – zopakoval Petr

– Ty nejsi naše krev – Ty nejsi naše krev „Ty nejsi naše krev,“ pronesla svobodná žena domácnosti a přehodila

Мама отдала их в dětský domov сразу после Нового года… Девочки плакали, потому что были домашними детьми.

Když můj manžel začal každou sobotu brát naše děti „k babičce“, nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost.

Když jsem kamarádovi ukázal fotografii své snoubenky, čekal jsem úsměv — ne šok, který mi změnil pohled

Spánek je základním pilířem fyzického i duševního zdraví. Přechodné potíže se spánkem se občas vyskytnou

U padesátiletého muže během večeře v útulné pražské restauraci selhala platební karta. Bez jediného zmatku

— Wczoraj mama przymierzała twój kożuszek. Dałem jej go, przecież kupisz sobie nowy — powiedział spokojnym